Galetta del marinaio

Poprvé sem přidávám recept, u něhož si nejsem jistá, jak se mi jeho realizace povedla. Jak má výsledek vypadat vím totiž jen z obrázků. Měla jsem navíc k dispozici recept jen v italštině, takže s některými výrazy byla potíž. Výsledek se mi moc nezdá. Ne, že by to nebylo k jídlu, ale měla jsem představu, že placky mají být tenčí a mají křupat. Jedná se totiž o starodávný chléb, který si prý námořníci a rybáři brali s sebou na moře, protože dlouho vydržel. Moje placky, jako každý jiný italský chléb, po dvou hodinách gumovatí!

O placky jsem se pokoušela proto, že jsem chtěla dělat autenticky jinou janovskou specialitu. Ale o tom až jindy….

250 g hladké mouky
12 g kvasnic
1/2 sklenice vlažné vody
špetka soli (ta v receptu vůbec nebyla, ale nedalo mi to, neosolit chleba! Možná tady je zakopaný pes…)

Galletta del marinaio III

Kvasnice necháme vzejít v trošce vody, přidáme případně lžičku cukru (přidala jsem).

Mouku dáme do mísy, přidáme kvásek a vodou zaděláme vláčné a pružné těsto. V míse pod utěrkou ho necháme v teple 40 minut kynout. Pak z něj vyválíme tři oválné placky o výšce cca 1 cm, dáme na plechy, vyložené papírem na pečení, propícháme je vidličkou, jak nás napadne a necháme zase 40 minut kynout.

Troubu předehřejeme na 200°C a placky pečeme cca 30 minut. Po vytažení z trouby přetřeme štětcem, namočeným v osolené vodě. Placky dostanou hezčí lesklejší vzhled.

Galletta del marinaio II

Print Friendly, PDF & Email

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.